Vernisáž výstava obrazů Marka Hyksy spojená s mimořádným koncertem barokního orchestru Collegium 1704, který se věnuje interpretaci staré hudby, proběhne 20.6.2019 ve 20 hodin.

Marek Hyksa  – Nožička v tlamě

Zahlédnutí nožičky panenky vyčuhující z hromady odpadků zasáhne silněji než návštěva hračkářství, zvláštní útržek melodie zůstane dlouho poté, co se zážitek z koncertu rozplyne.

Dílo Marka Hyksy je fragmentární – nejen kvůli krutě malému počtu let vyměřených autorovi osudem, ale i proto, že Marek se po ukončení studií na AVU rozhodl vzdálit uměleckým kruhům. A konečně zvířecí a lidský fragment hraje v Markově díle ústřední roli.

Svědectví o autorovi získávám od rodiny, a hlavně prostřednictvím díla – raných existenciálně a poněkud dekadentně laděných kreseb a grafik, a především rozsáhlého souboru různorodých děl vytvořených během studia v ateliéru kresby profesorky Jitky Svobodové na pražské Akademii. V tomto období, v rozmezí let 1997–2004 vznikla také díla představená současnou výstavou.

Patrná je tu zpočátku posedlost kresbou, později stejně intenzivní touha prozkoumat možnosti dalších výrazových prostředků bližších malbě – sprejů airbrushe, ale i inscenované a manipulované fotografie. Otevřenost změně, odvaha k novým začátkům.

Existenciální rozměr – tedy vztahování se ke klíčovým parametrům života – je v Hyksově tvorbě přítomen stále, ať už v silně až krutě působících zvířecích studiích nebo v detailech panenek a dalších hraček. Zvětšené utržené hlavičky se zlověstně usmívají. Nerozveselují a neutěšují. Předměty naplněné emocemi stojící na pomezí materiálního a duchovního světa vystupují z nejasného zákulisí obývaného lynchovskými ambivalentními bytostmi. V logice snu se mísí lehkost a hra s děsivým zábleskem panenčina pohledu. Panence namísto nožičky vyrůstá lasiččí hlava. Dvojhlavá lasice namísto ocasu pohybuje batolecí nožkou.

Obsahem pohádkových příběhů jsou prvotní individuální i kolektivní traumata, archetypální příběhy a motivy. Základní ambivalence nevinnosti a krutosti, humoru a hrozby, romantiky a věcnosti. Témata děl Marka Hyksy odrážejí poetiku přelomu 20. a 21. století oživující v nových polohách struny bizarnosti, dekadence a narcismu, které ale jako poměrně silný proud prochází českým uměním až do současnosti. Existenciální témata v něm v kulisách dětských pokojíků rozehrávají noví herci – popkulturní symboly typu panenky Barbie, banální plastové panenky a zvířátka. Oživlé hračky metamorfují se zvířaty v podivné snové bytosti. Zdaleka ale nejde pouze o noční můru – děsivé záblesky často pouze lehce narušují základní hravou a humornou atmosféru výjevu, v němž si kupříkladu obrovská Barbie vyráží na výlet leonardovskou krajinou.

Formálně Marek Hyksa souzní s vlnou nového zájmu o malbu ve veristické poloze a její ironickou revizí. Technicky i námětově přispívá k rozšiřování palety realismů. V případě diplomové práce, v níž pracoval se symbolickými autoportréty, zkoumá inscenovanou fotografii a možnosti počítačových úprav. Obava před přílišnou snadností nekonečného množství proměn, které technické zpracování nabízí, přispěla možná ke vzdálení se od volné tvorby. Hlavním momentem je myslím ale Hyksovo chápání umění ne jako cíle, ale jako jednoho z prostředků hledání rovnováhy, autentického prožívání života, které vyústilo v prozkoumávání jiné cesty a odmlku v tvůrčí činnosti. Třeba by se k volné tvorbě někdy vrátil. Jsem si dost jistá, že by nevstupoval do stejné řeky.

Daniela Kramerová

COLLEGIUM 1704 - pražský barokní orchestr

Helena Hozová, soprán
Václav Luks, cembalo