ART SAFARI 34: MUŽI

15.–16. června 2019

Kurátorka:

Daniela Kramerová

Zastoupení umělci: Karíma Al-Mukhtarová, Matouš Háša, Vojtěch Horálek, Jiří Houska, Blanka Jakubčíková, Josefína Jonášová, Lenka Klodová, Vojtěch Kovařík, Ivana Lomová, Zdeněk Manina, Ondřej Mestek, MICL, Jan Miko, Miroslav Pelák, Ivan Pinkava, Veronika Psotková, Marek Škubal, Lubomír Typlt, Štěpán Rubáš

Již čtvrtým rokem je tradiční přehlídka Art safari, konaná ve Studiu Bubec, koncipovaná tematicky. Sochařskou dílnu, ve které po celý rok pracují převážně muži na tvorbě rozměrných soch, obsadí v polovině června různorodé obrazy a umělecká díla s tématem mužství.

Jak dokazují nejen dnes obecně známá zkoumání gender studies, mužství a ženství nejsou pevně biologicky dané kategorie. Jde spíš o postupně psychosociálně konstituované a proměnné identity, prožívané vnitřně subjektivně, ale i pozorované zvenčí. Umění je jedním z prostředků jejich konstrukce i zkoumání, znejisťování, dekonstrukce.

V průběhu dějin umění se muži objevují dominantně na akčním, autorském pólu tvorby, na opačné straně stojanu se vyskytují ve statisticky výrazně skromnějším počtu. Přesto se napříč historií umělecké tvorby prolínají rozmanité způsoby zobrazení a tematizace mužství.

Mužská postava funguje v průběhu dějin umění často jako ztělesnění obecné představy o lidství: člověk – zástupce lidského rodu v pozitivním i negativním smyslu, který je mu dalšími atributy a ději přidáván.

V podobné roli, jakou plní většinou ženy, tedy coby zosobnění představ o kráse, kánonu tělesné dokonalosti, se mužské tělo objevuje v hojné míře v antickém a renesančním umění, kdy lze spekulovat o provázanosti osoby umělce či zadavatele s dobově emancipovanou homosexualitou.

Kromě tělesné krásy a spíše křehkého ideálu zosobňuje mužská nahota a muskulatura i ideál fyzického zdraví, síly, sportovních, bojových a pracovních schopností. V nedávné historii tato nota nejvýrazněji zaznívala v umění sloužícím totalitním ideologiím fašismu a komunismu.

Vedle ztělesnění fyzické dokonalosti jsou muži zobrazováni především v souvislosti s profesí, sociálním postavením, legitimizují se honosným oděvem, znaky třídy, spolku, privilegované skupiny. Atraktivita muže, jeho cena na trhu evoluce se neodvíjí ani tak od primárních fyzických předpokladů, jako spíše od schopnosti zabezpečit potomstvo. Nesmrtelnosti se pak muži dostává jak díky fyzickému vybudování rodu, tak skrze stvořené dílo, pokud možno trvalé hodnoty.

Fyzická dřina může být také v méně dynamických a silou okouzlených etapách nahlížena s despektem jako vulgární znak nižší třídy, kdy je vyzdvihována zjemnělost, oduševnělost, šviháctví, esprit.

Další linií prostupující svazky dějin umění je zobrazování mužského těla nikoliv silného, bohatého či primárně fyzicky krásného, ale spíše zuboženého, trpícího, duší a duchem obdařeného těla spjatého s křesťanskou tradicí.

Spolu s emancipací žen se zrcadlově proměňuje podoba mužství vyjadřující současné změny pozic, hledají se mužské vzory, rituály, otcovsko-synovské vazby.

Všechny tyto aspekty jsou reflektovány a transformovány současnou uměleckou produkcí, genderová identita se tu rozkrývá jak v rovině osobního prožitku, tak spolu s dekonstrukcí způsobů reprezentace a funkcí umělecké tvorby.

Soubor vystavených děl je výsledkem krátkého subjektivního průzkumu vztahování se k tématu mužství v současném umění. Jedním z poznatků je relativně nízká frekvence maskulinního obrazu. Feministické impulzy přinášejí výrazně větší zastoupení ženských autorek v celku umělecké obce. Neznamená to ale automaticky, že se role obracejí – v ohnisku zájmu žen-umělkyň často není, tak jako v případě mužů, opačné pohlaví, zabývají se spíše identitou vlastní, subjektivními prožitky i rehabilitací a konstitucí vlastních pozic.

Muži ovšem často zajímají autorky pracující především s tělesností, sexualitou, a také autorky a autory, jejichž tématem jsou mezilidské, mužsko-ženské, mužsko-mužské vztahy. Zájem o zobrazení mužství souvisí i s reflexí minulých způsobů zobrazení a konstrukce identity.

Doprovodné programy:

Sobota

15:00 –            divadlo pro děti – Zlatá Husa – pohádka s dřevěnými řezbovanými loutkami. Podle krásné německé pohádky bratří Grimmů sepsaly a hrají Buchty a loutky

16:00 –            zahájení výstavy

16:30 –            módní přehlídka – Plastic show / pro muže konkrétní i abstraktní / Ivana Hanzlíková

17:30 –            koncert – Kolena – podivuhodné pražské trio / zpěvák a trumpetista Zdeněk „Hmyzák“ Novák, kdysi opora legendárního voice-bandu Ženy / baskytarista Josef                             Jindrák, známý z vydavatelství Polí5 i alternativních Skrytý půvab byrokracie / Martin Tvrdý aka Bonus

19:00 –            koncert – MamaPapa banda / mezinárodní skupina výtvarníků a hudebníků / mimo běžné nástroje jako akordeon, klarinet, housle je charakteristickým a                                    nezaměnitelným nástrojem kapely „znějící kořen“.

Neděle

10:30 –            pomalá procházka ode dneška do pravěku a zpět – Jiří Sádlo / sraz na zastávce Raichlova / bus 174 – trasa jen cca 3 km, podle lidu uzpůsobíme,                                                   kudy jít. Jdeme pomalu a liknavě a zevlujeme okolo. Uvidíme kytky, hmyzy, šutry, stavby, terén.

14:00 –            výtvarné dílny pro otce s dětmi

15:00 –            literární čtení – Tomáš Míka / básník, prozaik, publicista a překladatel

                                                  – Petr Borkovec / básník, překladatel a dramaturg literární kavárny Café Fra, v letošním roce byl nominován na cenu Magnesia Litera - Moleskine                                                       Litera za poezii 2018

17(18):00 –     koncert – Rastafidli Orkestra/reggae-ska-dub’n’bass kapela hraje skladby vlastní produkce míchající reggae, ska, dub, jazz, drum’n’bass a latino prokládá                                       Jamajskými a jazzovými klasikami v nestandardních aranžích.

  Vstupné na výstavu i doprovodný program dobrovolné!